Farní objekty
Farní kostel Nejsvětější Trojice
Původ kostela, tvořícího součást zámeckého areálu, je kladen do první poloviny 14. století, kdy na jeho místě stála gotická hradní kaple sv. Ondřeje. V roce 1567 byl objekt renesančně přestavěn za účelem zřízení rodové hrobky Trčků z Lípy. V roce 1716 byla provedena G. B. Alliprandim významná vnější barokní přestavba objektu. Původní renesanční interiér zůstal zachován. Relikviář a kazatelna s řezanou výzdobou na řečništi z let 1711 – 1715 jsou dílem italského řezbáře G. B. Bully. Z počátku 18. století je i hlavní oltář. Pro své architektonické hodnoty patří stavba mezi přední dochované památky z doby renesance u nás.
Sídlo duchovních správců
Renesanční budova sousední fary pochází z roku 1567. Nechal ji postavit Vilém Trčka z Lípy, současně s farním kostelem. V letech 1623 – 1729 sloužila jako školní budova. Barokní úpravy z počátku 18. století jsou typickým dokladem vývoje zástavby i přestavby města. První velká přestavba začala v roce 1843 a další dvě velké opravy a přestavby v roce 1876 a 1889. V roce 1904 elektrifikována, v 1941 v přízemí zaveden vodovod včetně záchodu. Od roku 2026 se děkanství Opočno mění na Římskokatolickou farnost Opočno pod Orlickými horami.
Klášterní kostel Narození Páně (Porciunkule)
Ojedinělý raně barokní komplex kostela a jednopatrových klášterních budov (do nedávna ústav sociální péče) založený r. 1673 Ludvíkem Colloredem z Wallsee, postavený v letech 1676 – 78 italským stavitelem Bernardem Minellim. Po požáru v roce 1733 byl do dvou let obnoven. Pozdně barokní kaple sv. Kříže (P. Marie) s čtyřkřídlým ambitem byla ke kostelu připojena v letech 1761 – 1763. Autorem cyklu Křížové cesty (14 rokokových olejomaleb) z roku 1760 je vídeňský dvorní malíř 18. století Jan Václav Bergl, rodák ze Dvora Králové.
Barokně upravená kamenná plastika na čelní fasádě znázorňuje Ježíše v Getsemanské zahradě. Patrný letopočet je připomínkou posledních úprav, provedených v roce 1886.
S klášterním kostelem je spojena slavná opočenská pouť zvaná Porciunkule – lidově porcinkule, která je svátkem celého kraje a připadá na první neděli v srpnu.
„Porciunkulí“, tj. „malým podílem“ nazval sv. František kostelík poblíž italské Assisi. Kostelík sám opravil a každoročně slavil výročí jeho posvěcení. Toto místo se stalo kolébkou jeho duchovního díla a slaví se ve všech kostelích, kde působí Františkovi duchovní synové. Papež Pavel VI. Tuto slavnost rozšířil i na farní kostely.
Filiální kostel sv. Jana Křtitele v Pohoří
Proti škole dle vedlejšího půdorysu byla vystavěna roku 1863 veřejná kaplička zasvěcená sv. Janu Křtiteli. V témže roce byla tehdejším děkanem p. Janem N. Raisem z Hradce Králové posvěcena.
Valné shromáždění občanstva 16. 3. 1902 se usneslo postavit novou kapli, jejíž loď by měla aspoň 116 m2 rozlohy. Základní kámen posvětil děkan Řehák dne 27. července 1902.
Dne 28. června 1903, v neděli před svátkem sv. Petra a Pavla, za ohromného účasti lidu z obce i širokého okolí, posvětil Pohořskou kapli Václav Uhlíř, biskupský vikář Opočenského okresu.
V roce 2000 začala kompletní rekonstrukce kostela. Nyní je kostel po generální opravě.